středa 2. prosince 2020

Proč ve Feng Shui neusilujeme o harmonii

Harmonický domov, harmonický životní prostor, harmonický život, a přesto ve Feng Shui o harmonii neusilujeme. Abyste porozuměli tomu, co vám tím chci říct, je potřeba se na věci podívat trochu ze široka. Feng Shui je totiž stále mezi veřejností chápáno jako učení o tom, jak vytvořit harmonický prostor, ve kterém budeme spokojeně žít. Co ale tahle představa znamená? 


Co je to vlastně harmonie? Na tuhle zdánlivě jednoduchou otázku neexistuje tak jednoduchá odpověď. Mnozí si myslí, že harmonie je stav. Stav, kdy síly jangu (aktivity) a jinu (pasivity) jsou vyrovnány ve stejném poměru. Staří mudrci to tak ale nechápali, jak nám ukazuje „Doktrína středu“, kde se tento stav vyrovnaných sil nazývá rovnováhou a harmonie je zde označení pro proces, tedy způsob, jak oné rovnováhy dosahovat. 

Nebudeme teď slovíčkařit a klidně nazývejme rovnováhu harmonií. V našem příliš jangovém světě je snaha po klidu a protiváze vlastně přirozená, a je tedy zcela normální, že tuto snahu o vyrovnání sil vtiskujeme i do věcí kolem našeho bydlení. Kdo by nechtěl přijít domů z práce a najit zde klidné zázemí, kde načerpá síly a zregeneruje pro další den, který ho čeká? 

Tahle idealizovaná představa má však svoje úskalí. Předně se podívejme na to, že představa toho, že by bylo možné vytvořit tzv. harmonický prostor, ve kterém by byly síly jinu a jangu vyrovnány, je úplně mylná. Jin a jang totiž nejsou věci, ale stavy. Věc sama o sobě není jin nebo jang. Tuto svoji kvalitu získává teprve vymezením se vůči něčemu jinému. Tedy kopec je jang vůči údolí, ale je jinové podstaty vůči řece, která je jangová. 

Usilovat tedy o harmonický prostor ve smyslu vyrovnaných sil jinu a jangu či kombinací pěti prvků je špatná cesta, která nevede k dobrým výsledkům, protože naše vnímání prostoru je velmi individuální. To, co se jednomu zdá jako příjemné harmonické uspořádání, to tak na druhého vůbec nemusí působit. Naše vnímání prostoru na úrovni líbí/nelíbí je proměnlivé. Proto také máme potřebu neustále proměňovat prostory kolem sebe. Málokdo dnes žije celý život v jednom prostředí.    

Druhá věc je ta, že i pokud bychom snad byli schopni stvořit ideální harmonický prostor, budeme muset zůstat mimo něj. Protože cokoliv do něj vneseme, kdokoliv do něj vstoupí, bylo by příčinou porušení této harmonie, a tím by vznikla disharmonie, o kterou ale neusilujeme. Proto usilovat ve Feng Shui o harmonii je nesprávná cesta a zbytečná snaha, která však jako červená niť prochází všemi možnými moderními knihami o Feng Shui. Je to důsledek novodobých New Age pohledů na duchovno a esoteriky, které bez hlubšího porozumění dávají univerzální rady o životě. 


O co tedy ve Feng Shui usilujeme? Předně praktici Feng Shui sledují pohyb životní síly čchi prostorem, aby pochopili, jak v dané lokalitě čchi proudí, kde se shromažďuje a kde se rozptyluje. Životní síla čchi je totiž nositelem vitality, a proto usilujeme o to žít v jejím proudu nebo jejím dosahu. Je chybou domnívat se, že čchi je všude a je stálá. Pokud bych použil alegorii lidského těla, tak i v lidském těle proudí čchi. Krev je jejím nositelem a rozvádí ji po těle, ale pokud máme studené nohy nebo ruce, je čchi někde zablokovaná a neproudí rovnoměrně. Říkáme, že máme končetiny nedokrvené, ale samozřejmě to neznamená, že bychom neměli krev v končetinách, ale ona vitální síla nám zde chybí. 

Obdobně je tomu v přírodě, kde se čchi vyskytuje v proměnlivé podobě a podle tvaru krajiny, podnebí a roční doby se její síla dále proměňuje. Praktici FS pak sledují pět základních stavů této vitální síly, aby dovedli předpovědět, jak se projeví v lidském životě. V exteriéru, tedy venkovním prostředí, sledují její tok a proměny, v interiéru pak na základě různých metod odvozují, jak ovlivní život obyvatel té které nemovitosti. Na tom, jak se ona síla a kvalita čchi projeví v životě obyvatel nemovitosti, má pak interiérový design malý vliv. 

Tradiční Feng Shui je soubor různých technik a metod, které nás učí porozumět prostoru kolem nás a tomu, jak co nejlépe uvést do souladu člověka, prostředí, kde žije, a dům, ve kterém bydlí v daném čase. A to vše tak, aby vztahy, finance a zdraví člověka nebyly poškozovány, ale podporovány, pokud to jen jde. Metody Feng Shui jsou pak možné brát jako metody léčby obtíží, které člověk má. Jsou to metody dlouhodobého rázu, protože síla země, se kterou Feng Shui pracuje, není tak rychlá jako nebeské síly, a projevují se obecně tak do tří měsíců od aplikace. Abychom ale mohli léčit, musíme nejdřív diagnostikovat problém. Proto je pro praktika Feng Shui zcela nezbytné znát a rozumět čínské astrologii, která stojí na počátku každé analýzy jako výchozí bod pro posouzení toho, jaké aktuální procesy probíhají v životě člověka. Jde tedy o to pochopit, zda současné obtíže pocházejí z osudového nastavení, nebo jsou výsledkem právě nevhodného působení prostoru, ve kterém člověk žije. To už chce jistou míru poznání a znalostí metafyzických procesů, ke kterým se praktik Feng Shui propracovává postupně. 

Pokud tedy budete chtít využít síly a potenciálu Feng Shui, nesnažte se o harmonický prostor, ale o využití potenciálu, který vám váš osud a prostor, kde žijete, dávají. Maximalizujte své plusy a minimalizujte negativa, která provázejí každého z nás. Úspěch záleží na vhodném načasování.

Žádné komentáře:

Okomentovat