Čím je 11.listopad 2011 zvláštní?

Nefritový císař

Už nějakou dobu se internetem šíří zvěsti o různých magických dnech tohoto a příštího roku. Pojďme se společně podívat co nám ty zmíněné dny přinášejí z pohledu tisíce let starého a fungujícího kalendáře čínské astrologie. Jako první se podíváme na nadcházející pátek 11.11.2011.

Lidé milují různé číselné kombinace a přikládají jím specifické významy a mnozí si myslí, že svět či bůh  a snad i celé stvoření se řídí podle jejich kalendáře. Podle počítání které si stanovili. Podívejme se trošku do historie a řekněme si něco málo o kalendáři který používáme.

Juliánský kalendář je kalendář, který v roce 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar. Tento kalendář byl reformou starořímského kalendáře a byl koncipován jako sluneční kalendář. Juliánský kalendář respektoval větší část římských zvyklostí (jako je počet dní jednotlivých měsíců), které tak vlastně přešly i do Gregoriánského kalendáře. Problémem tohoto kalendáře bylo, že tropický rok netrvá přesně 365,25 dne, ale 365,24220 dne, což způsobilo nepřesnost, která znamenala, že se juliánský kalendář oproti realitě opozdil o jeden den za 128 let. V 16. století začalo být opoždění výrazně patrné, což se projevovalo především na dnech rovnodennosti. Proto roku 1582 vyhlásil papež Řehoř XIII. reformu kalendáře. Takto reformovaný kalendář získal název Gregoriánský kalendář. V roce 1582 se namísto Juliánského kalendáře začal používat kalendář Gregoriánský. Prosazení tohoto kalendáře bylo vcelku bezproblémové, neboť ho používala Římská říše pro svoji správu, což vedlo k tomu, že se tento kalendář prosadil jako jediný používaný kalendář. Po reformě roku 1582 došlo k jeho postupnému přijetí v římskokatolických zemích, nekatolické země sice přijímaly nový kalendář pomaleji, ale přesto se poměrně rychle prosadil i zde (Čechy 6. ledna 1584, Slezsko 12. ledna 1584 a Morava 3. října 1584).

Největší odpor vyvolalo zrušení juliánského kalendáře u pravoslavné církve, která již v roce 1583 vydala Dokument Sigillion, což je odmítnutí změn v kalendáři. Pravoslavné země tedy používaly dlouhodobě juliánský kalendář. Některé z těchto zemí od jeho využívání upustily až ve 20. století (např. Rusko až v roce 1918). Do dnešní doby je Juliánský kalendář využíván jako církevní kalendář některých pravoslavných církví.

Gregoriánský kalendář nebyl všude přijat ihned. Stanoveného dne byla reforma provedena jen v některých katolických zemích – větší části Itálie, Španělsku, Portugalsku a Polsku. I v těchto zemích ovšem v některých místech zavedení reformy přinášelo potíže, prostí lidé často důvodu reformy nerozuměli a domnívali se, že jim vypuštěné dny byly ukradeny. Problémy způsobilo také obtížné vypočítání daní, mezd apod. V Nizozemí byla reforma přijata koncem roku 1582, čímž mimochodem Nizozemci toho roku přišli o Vánoce.

V Čechách původně pražský arcibiskup Martin Medek z Mohelnice oznámil změnu data ze 14. na 25. listopadu 1582. Jeho návrh však protestantsky smýšlející obyvatelstvo, šlechta i astronomové odmítli. V roce 1583 přijetí nového kalendáře zamítl i zemský sněm. Reformu tak realizoval svým mandátem ze 3. prosince až Rudolf II. (skok z 6. ledna na 17. leden 1584). Ve Slezsku byla změna provedena z 12. ledna na 23. ledna 1584. Moravští stavové ale mandát neuposlechli a dále na Moravě platil Juliánský kalendář. Druhé císařské rozhodnutí v červenci téhož roku již odmítnout nemohli a kalendář byl zaveden i na Moravě (po 3. říjnu následoval 14. říjen). Protože na kalendáři závisí výpočet data Velikonoc, v Čechách se v roce1584 slavily Velikonoce o čtyři týdny dříve než na Moravě. V Uhrách, tedy i na Slovensku, se kalendář změnil až roku 1587 (po 21. říjnu se psal 1. listopad).

Japonsko srovnalo svůj kalendář s Evropou v roce 1873 a Čína v roce 1912, některé její části až v roce 1949. V Rusku platil juliánský kalendář od roku 1700 až do roku 1918 (tj. včetně Říjnové revoluce, která podle toho byla v říjnu, ale podle gregoriánského kalendáře v listopadu). V Řecku byl gregoriánský kalendář přijat až v roce 1923. Pravoslavná církev úpravu nepřijala nikdy. V nynější době činí rozdíl mezi gregoriánským a juliánským kalendářem 13 dnů. Tento stav potrvá až do konce 21. století, kdy, počínaje 1. březnem 2100, naroste na 14 dnů.

Náš letopočet nebo také běžný letopočet je období odměřování času začínající rokem 1 Gregoriánského kalendáře. Náš nebo běžný letopočet jsou alternativní názvy pro éru Anno Domini, latinsky léta Páně, také překládanou jako křesťanská éra. Všechny tyto názvy jsou chronologicky ekvivalentní, tj. číslice daného roku je stejná bez ohledu na to, jaký z těchto názvů se používá. Pro léta, která proběhla před počátkem letopočtu se používá název před naším letopočtem. Pokud je používán název Anno Domini nebo křesťanské éry, pak se k rokům před letopočtem jedna přidává přívlastek před Kristem nebo před křesťanskou érou. Kalendář označený jako náš letopočet praktikuje systém číslování let od předpokládaného roku narození Ježíše. Tento systém vymyslel roku 525 mnich Dionysius Exiguus a pojmenoval ho léta Páně (latinsky Anno Domini). O dvě století později, anglosaský dějepisec Beda přidal termín "před vtělením našeho Pána" ( latinsky ante incarnationis dominicae tempus), který je identický s termínem před Kristem, které označuje dobu před prvním rokem našeho letopočtu.

Z toho celého můžeme vidět, že počítání kalendáře je svým způsobem politicko-náboženským kompromisem a velké množství lidí této planety s naším pojetím času ani nesouzní. Svůj kalendář mají Hinduisté, Židé, ti mimochodem svůj kalendář datují od stvoření světa, Muslimové (v arabských zemích najdeme tři druhy kalendáře) a to nemluvíme o kalendářích asijského světa. Gregoriánský kalendář užívaný dnes i v ostatních zemích světa byl importován do těchto oblastí hlavně s expanzí obchodníků a misionářů a byl vnucen jeho obyvatelům hlavně na základě snadnějšího ovládání a správy obsazených území.

Magickou moc data našeho kalendáře založenou na numerologii tedy můžeme směle odmítnout s čímž odsoudíme k zániku i celé odvětví západní numerologie která je na tento kalendář navázána. Bylo by bláhové domnívat se, že se bude stvoření řídit tím, jaké se my rozhodneme přidělit číslo danému dni, měsíci a roku.  

Pojďme se ale podívat na datum 11.listopadu 2011 a 12.prosince 2012 z pohledu vládnoucích sil a energií tak jak je chápe tradiční čínská astrologie.

Mahjongové věštebné orákulum

11.11.2011 specifika dne:

Rok: Kovový Králík / Plující hvězda:   Červená-7

Měsíc: Zemský Kanec / Plující hvězda:   Bílá-8

Den: Kov Kůň / Plující hvězda:   Bílá-1

Hodina: Oheň Krysa

Denní strážce: Nebezpečí

Co tedy čekat o takového dne? Obecně se jedná o Jinové období. To znamená, že aktivní síla je na ústupu a ve stvoření vládne pasivnější síla. Stvoření se chystá na přerod a zrod nového období.  Vztahy mezi Zajícem a Kancem můžeme označit jako přátelské protože spolu s Ovcí tvoří tzv. trigon příznivých vztahů. Energie Kovu a Země jsou ve vztahu překonávání. To není úplně příznivé, ale negativní vývoj zde nelze očekávat. Den Kovového Koně vnáší do této kombinace určitý neklid. Kov dne posiluje celkový vliv Kovu v tomto dni, a to přináší zostřené tendence v jednání. Znamení Koně situaci nezlepšuje, ale vnáší do vztahu s Kancem, jako vládcem příslušného měsíce aspekt Nebezpečí.

Prastará doporučení vhodných aktivit tohoto dne nám říkají, abychom se nevěnovali žádným důležitým aktivitám. Příznivé pro nás budou pouze aktivity spojené s posilováním našich pozic. Budování obrany, nastavení polohy lůžka, kácení stromů, lov a rybolov. Z tohoto jasně vidíte dostředivý charakter dne, který není vhodný k aktivitám obráceným do stvoření. Nečekejme od tohoto dne nějaké změny z vnějšku, ani se nesnažme vnější svět nějak ovlivňovat. Posilujme svou vlastní podstatu a vyčkávejme příhodného okamžiku. Pokud bych měl něco doporučit tak zaměřit svou pozornost na svou vnitřní podstatu a podstatu věcí jako takovou. Neblahé vlivy se usadí v paláci partnerství a paláci dětí. Nevhodné tedy bude žádat někoho o ruku, slavit zásnuby a svatby, dělat dětské oslavy a jiné podobné akce.