svátky Čistoty a Jasu nebo také svátky zemřelých Čching-ming

Svátky Čistoty a jasu (Čching-ming, Quingming) jsou asi druhým nejvýznamnějším svátkem staré Číny a jedním z mála jehož datum se stanovuje podle solárního kalendáře. Připadá na 105 den po zimním slunovratu, který je současně i patnáctým dnem po dni jarní rovnodennosti. Tímto dnem také začíná 5té období dvoj týdnů solárního kalendáře.

Prapůvodně to byl čas všeobecné očisty, který symbolizovali vrbové větvičky, zdobící brány domů. O vrbě, se podobně jako o slivoni, věřilo že odvrací nemoci a zvláště i všechny obávané epidemie. Byl zasvěcen obnově života, milostným tancům a hrám chlapců a dívek na březích řek.  Postupem času se snad pod vlivem konfuciánské filozofie stal svátkem mrtvých.

Tento den si ženy a děti pořizovali vrbové větvičky s kočičkami, protože lidové pověry tvrdili, že v opačném případě se v příštím životě narodí jako psy. Vrbové větvičky hráli během tohoto svátku svou významnou roli. V předvečer svátku začal celodenní cyklus „studeného jídla“, během kterého se nesmělo jíst nic teplého ani rozdělávat oheň. Původně se po ukončení tohoto cyklu obřadně zapaloval oheň třením vrbových větviček a v sídelním městě byl k tomuto obřadu vyčleněn i jeden z císařských paláců. Podle tradice se v tento den také sázeli stromy což důsledně dodržoval i samotný císař. Během tohoto svátku bylo také ženám zapovězeno šít a vůbec vzít si jehlu do ruky protože to přivodí neštěstí celé rodině.

Oslava mrtvých, souvisela se všemi těmito svátky a rituály také tím, že v rámci kultu předků měla zajistit jejich pomoc rodině pro nadcházející úrodu. Hroby se tedy nejen uklízeli, ale také zdobili vrbovími proutky a jako obětiny se přinášeli misky s rýží, víno a pálilo se kadidlo. Aby si tyto obětiny nepřisvojili tak zvaní bludní duchové, tedy ti duchové na které si nikdo nevzpomenul a o které se nikdo nestará, pálili se během obětin zvláštní papír (waj-suej-č´ tzv stranou odvádějící papír), který měl přilákat jejich pozornost a zajistit nerušený průběh obětin. Nejvhodnější období dne pro tyto rituály je před setměním, kdy je ještě slunce nad obzorem. Obětování předkům má na starost vždy mužská hlava rodiny a proto se vždy v tento čas vracíval domů ať byl kdekoliv. Pouze pokud se z vážných důvodů nemohl vrátit, bylo povoleno konat obřady na uctění předků mimo domov.

Bujaré veselý, které tento svátek provází je námětem mnoha básní i próz stejně tak jako maleb. Snad nejznámější je svitkový obraz „Oslava svátku na Qingming na břehu řeky“ jehož autorem je Zhang Zeduan, rodák z provincie Šan-tung. Obraz je 5,28m široký a skoro 25cm vysoký. Jsou na něm zachycuje nádherné a důmyslně propracované scenérie města Kaifeng během oslav svátku Qingming. Kaifeng se dříve jmenoval Bianjing a za života malíře bylo hlavním městem dynastie Severních Songů. Celý obraz by se dal rozdělit do zhruba tří částí: Předměstské scény, Scény na mostě a Scény v městských ulicích. Na celém obraze je zachyceno přes 550 postav, 60 zvířat, 20 dřevěných lodí, 30 pokojů a pavilonů a asi 20 různých povozů. Samotný svitek prošel mnohýma rukama sběratelů a mnozí neváhali nasadit svůj život aby uchránili toto dílo před zkázou. Jeho animovanou verzi mohli shlédnou návštěvníci čínského pavilonu na Šanghajském Expo.