Ti, kdož v dávných dobách prosluli jako mudrci,byli nesmírně jemní, odtažití a obdivuhodně pronikaví.
Byli tak hlubocí, že je můžeme jen stěží pochopit.
Protože nejsme sto je plně poznat,
snažíme se je aspoň přibližně znázornit.
Jak byli obezřelí!
Jako ten, kdo v zimě přechází řeku.
Jak byli ostražití!
Jako ten, kdo se hrozí ze všech stran sousedů.
Jak byli zdrženliví!
Jako ten, kdo je hostem na návštěvě.
Jak byli nevyzpytatelní!
Jako tající tříšť ledu.
Jak byli strozí!
Jako holý peň stromu.
Jak byli všeobsáhlí!
Jako širé údolí.
Jak byli nezbadatelní!
Jako kalná tůň.
Kdo je schopen zkalené klidem zčistit
a postupně vyjasnit?
Kdo je schopen klidné pohybem vzrušit
a postupně oživit?
Kdo v sobě chrání toto tao,
nedychtí být naplňován.
Právě proto, že není přeplněn,
může se spotřebovávat,
aniž potřebuje obnovy.
Žádné komentáře:
Okomentovat