V projevech pozdního léta je
cítit energie Země. S tou je to o poznání složitější, protože jako jediný
ze všech 5ti prvků, čínského konceptu vývoje čchi je obsažen jak ve všech řádných
čtyřech obdobích roku, tak také ve svém samostatném období, které se občas
nepřesně označuje jako babí, či indiánské léto. Proč říkám nepřesně? Protože babím
létem se meteorologicky označuje období kolem podzimní rovnodennosti, tedy v rozmezí
21.9 až 2.10, což je řádným počítáním již plný podzim, který patří již k energiím
Kovu. Tedy pozdnímu létu bychom mohli spíš přiřadit období srpna, tedy dny,
kterým procházíme právě teď.
Energie Země je energií
centra, středu a určité transformace. Do lidského těla vchází ústy a směřuje do
sleziny, k níž přiřazujeme také slinivku a žaludek, kde se uchovává. Její
chuť je sladká, ale pokud mluvíme o sladkém, je to sladká chuť čisté rýže,
mrkve, či zralého ovoce namísto chuti průmyslových sladkostí, na které jsme
dnes převážně uvyklí. Její působení je spojeno s planetou Saturn, kterého
čínští astrologové označovali jménem „Žlutý zeměpán“. Nemoci spojené se Zemí se
projevují na kořenu jazyka a poznají se na mase svalstva.
Sladká chuť je nejběžnější
chutí našeho jídelníčku a je to tak dobře, protože ona harmonizuje ostatní
chuti a vytváří tak potřebný střed naší stravy, která nás má vyživovat. Jídla
typická pro element Země přinášejí do těla také zvlhčení, které je po letním
horku potřebné, ale přemíra stravy se sladkou chutí má tendenci organizmus
zatěžovat enormní vlhkostí, která se proměňuje na hlen, který v konečném důsledku
vede k ucpání organizmu a nemocem. Proto by se tomuto typu stravy měli
vyhnout všichni lidé, kteří trpí nadváhou, bojují s lymfedémem, mají
problémy s kazivostí zubů, trpí lítostivostí a mají velké tukové zásoby na
stehnech a v oblasti břicha. Tedy všichni ti, co mají zatížený střed své osobnosti,
svého těla, buď přemírou, nebo nedostatečností energie Země.
Potraviny, které způsobují
přemíru vlhkosti v organizmu, jsou ty, kde dochází ke kumulaci elementu
Země, jako mléčné výrobky kombinované s ovocem, cukry, bílou moukou, kombinace
těsta a rajčat a podobně. Z tohoto pohledu je na tom nejhůř klasická
smetanová zmrzlina, která je sladká, mléčná a studená. Slezina má ráda teplo a
proto bychom měli už pomalu přecházet na vařenou stravu, jejíž poměr bychom
měli v jídelníčku pomalu navyšovat. Zařaďte tedy do jídelníčku aktuální
plodiny z našeho podnebního pásma, jako jsou dýně, cukety, ředkve a jinou
kořenovou zeleninu, kterou připravujte formou vaření na páře, dušením, a nebo
rychlého osmahnutí.
Recept pro inspiraci: Pečená dýně Hokaido na rozmarýnu a česneku
Ingredience: 1 větší dýně
Hokaido, slunečnicový olej, ½ palice česneku, rozmarýn, sůl a pepř
Neoloupanou
dýni Hokaido vydlabeme a nakrájíme na plátky asi 1 cm tlusté. Dýni Hokaido
smícháme s olejem, solí a pepřem a rozprostřeme na plech vyložený pečicím
papírem. Rovnoměrně rozmístíme snítky rozmarýnu a celé (neoloupané) stroužky
česneku. Pečeme v troubě rozehřáté na 200 °C asi 45 minut dozlatova.
Česnek a rozmarýn odstraníme (nadrobno nakrájené kousky rozmarýnu můžeme
v pokrmu nechat).
Tak a teď dobrou chuť a budu se těšit na vaše reakce.
Žádné komentáře:
Okomentovat