Letní nebo Zimní čas, aneb konečná volba

nultý poledník

Blíží se čas, kdybychom si měli vybrat pro budoucnost jednu ze dvou variant času. V tomto článku jsme se pokusil nastínit co je to ten tzv zimní a letní čas, jak jsme se k nim dobrali a trochu se zamyslet nad tím jakou cestou se vydat.

V našich zemích střídáme tzv letní a zimní čas už od roku 1916. Střídání času vydrželo nejdřív jen tři roky, do 16. září 1918, kdy střídání na několik let skončilo. Do druhé světové války jsme se řídili zimním, tedy naším přirozeným středoevropským časem. Zavedení dalšího střídání času bylo opětovně v roce 1940, které se po cca 10 letech střídání ukončilo. 50, 60 a 70 léta byla bez střídání času. K jeho obnovení došlo zas 1. dubna roku 1979 a od té doby čas měníme až doposud. Podobně jako u nás, se čas střídá i v jiných zemích světa. Ale většina světové populace k této anomálii nepřistoupila nikdy, nebo ji už zrušila. V září roku 2018, přišel předseda Evropské komise J-C Junker s návrhem na zrušení tohoto střídání v zemích Evropské unie a tak bychom si měli v nejbližší době vybrat jeden z těchto časů. Ale jaký? A opět se rozhořela vášnivá diskuze zastánců jednotlivých variant. 

mapa zemí, které používají střídání času

Zimní vs Letní čas

Co je vlastně ten zimní a letní čas, a jak jsou stanoveny? Základem všeho jsou tzv. časová pásma, která představují část Země, které používají stejný standardní čas. Nejčastěji leží kolem jednoho poledníku. V minulosti používali lidé tzv sluneční čas. To znamená, že pokud slunce dosáhlo ve dni svého nejvyššího bodu na obloze nastalo poledne, a zvony kostelů se rozezněly. To má samozřejmě svoje kouzlo přirozenosti, ale protože slunce dosahuje svého vrcholu v každém městě jinak, je to pro naší moderní společnost nepraktické. S rozvojem, komunikace a dopravy se objevila potřeba sjednotit na určitém území čas. Jinak bychom v Chebu a ve Zlíně měli poledne každý jindy a zavolat si tedy třeba v jednu hodinu, by bylo prakticky nemožné. 

Královská observatoř v Greenwichi

Proto byla zavedena ona časová pásma, která zemi dělí na 24 částí, podobně jako by mandarinka měla 24 dílků. a každé pásmo má tedy tzv. svůj čas. Počátek a nultý poledník (od slova poledne) prochází Královskou observatoři v Greenwichi v Londýně (UK) a byl stanoven v říjnu 1884 na zvláštní konferenci ve Washingtonu (USA). V současné době se tento poledník označuje UTC, což znamená něco jako univerzální čas. Je-li tedy nad Londýnem poledne stojí slunce přímo nad poledníkem UTC.

Naše časové pásmo určuje poledník UTC+1, který bývá označován jako SEČ (středoevropský čas) nebo také CET (centrální evropský čas). Tento poledník prochází přibližně osou Český Dub a Jindřichův Hradec. Pokud je tedy slunce nejvýše, je poledne, a tento jev nastane na poledníku UTC+1 tedy v Jindřichově Hradci, máme na hodinkách 12:00 a tedy tzv Zimní čas. Slunce totiž tohoto jevu dosahuje bez ohledu na roční dobu. 

časová pásma

Pokud tedy posuneme náš čas na tzv. Letní čas. Tedy UTC+2. máme poledne tehdy, kdy slunce stojí v polední pozici ve oblasti Bulharska, Lotyšska, Estonska, Řeka, Ukrajiny, Egypta, Izraele, Turecka, či Jordánska. 

My kohouti jsme malý páni, jitřenka řídí kokrhání

Zastánci tzv. Letního času se často rekrutují z lidí, kteří mají svůj životní styl nastavený podle stylu moderní doby. Jeden z argumentů který zaznívá je, že chtějí jít dřív do práce, aby se mohli také dřív vrátit a užít si dne. Tento argument má své opodstatnění a nejvíce je to vidět tehdy, pokud bychom se podle letního času řídili v zimě. Tak jako tak bychom vstávali za tmy, ale místo toho abychom se i za tmy vraceli domů, díky posunutí času o hodinu, bychom se vraceli za soumraku.

Díky modernímu stylu života se z našich životů vytrácí přirozenost. Vstáváme podle hodinek, nikoliv podle slunečního svitu. Nerespektujeme cyklické střídání ročních dob a v zimě chceme žít stejně jako v létě. Ve dne jako v noci. Z našich životů se tím vytrácí určitá přirozenost. V téhle situaci je pak asi jedno, zda budeme žít podle tzv. Letního nebo Zimního času.

Člověk svůj život přizpůsobuje místu kde žije. Země, kde žije je ovlivňována nebeskými mechanizmy a ty, se řídí podle plánů velkého architekta. Tomu se říká přirozenost. Pokud bychom teda chtěli naše životy přiblížit přirozenému běhu světa, ponechali bychom si náš tzv Zimní čas. Ten je konec konců propojen i s tím co označujeme jako Orgánové hodiny. Naše tělo je naladěno na nebeský princip místa kde žijeme. Jak to děláme nikdo přesně neví, ale faktem je, že naše životní funkce a hormonální pochody jsou navázány na nebeský princip místa kde žijeme. Toho lze využít v léčení, protože určité systémy našeho těla jsou v určitou hodinu aktivnější, oproti ostatním. Že je tomu tak, se přesvědčil každý, kdo cestoval mezi více časovými pásy. Tzv. pásmová nemoc (ang. jet leg) nebo-li desynchronóza je "nemoc", která se u cestovatele projeví než se plně aklimatizujeme na novou lokalitu a to tehdy pokud překonáváme několik časových pásem během krátké doby. Tedy lidé dávnověku tímto netrpěli.

Tak co? Pro jakou formu času jste rozhodnuti vy ? Napište mi to na mail, nebo do komentářů, i včetně toho jak se vám moje články líbí a nebo co byste rádi a chybí vám to zde. 

obrázky pochází z české verze wikipedie