Každoročně se koncem letních prázdnin objeví články, kdy mnozí terapeuti alternativní medicíny, ale i praktici tradiční čínské medicíny a mnozí další, kteří ve své praxi používají čínskou metafyziku, tím myslím teorii o jinu a jangu a teorii o pěti proměnných elementech (WuXSing), přicházejí s tvrzením, jak nám začíná období tzv. “Pozdního léta” někdy označovaného jako Babího nebo indiánského léta. Na to pak navazují různá doporučení o slezině a jak se stravovat a jak cvičit a dýchat atd, atd.
Fajn, ale nic jako pozdní léto, optikou čínské metafyziky neexistuje. Nemůže, protože pro něj není v systému 4 ročních období místo, a pokud by se praktici zajímali o základy nauky, tak by nejspíš došli ke stejnému poznání. Proč "Pozdní léto" neexistuje? Proč pro něj není v ročním cyklu místo? Je to jednoduché a pojďme si to ukázat.
Rok a teď budeme mluvit o tom roce, který je dán Sluncem, tedy tzv solárním roce, má svůj neměnný rytmus od rovnodennosti k rovnodennosti. V jeho průběhu máme určité záchytné body, které mnohé staré kultury vnímaly a vztahovaly k nim napři svátky. Těmi zásadními body jsou dny jarní a podzimní rovnodennosti a dny zimního a letního slunovratu. Pak ještě známe ty body na pomezí, tedy na půlce času mezi Rovnodenností a Slunovratem.
V Číně, kromě lunárního kalendáře, existuje také solární kalendář. Jmenuje se XIA (24Jie Qi) a rok dělí na 24 období, kdy jedno trvá cca 14 dní. Někdy o nich tedy mluvíme jako o 24 dvojtýdnech, což není úplně přesné, ale odpovídá to smyslu. Tento kalendář je mimo jiné také podkladem pro čínskou astrologii a Feng Shui. Tento kalendář používali kromě astrologů hlavně zemědělci, pro které je lunární kalendář nevhodný, protože je moc pohyblivý a jeho rozpětí kolísá kolem 30 dní za tři roky. Jednotlivá období roku se tedy dělili také podle tohoto kalendáře a v něm jsou zaznamenaná 4 roční období zcela jasně. Čtyři nikoliv pět ročních období.
První z nich Li Chun překládáme jako "začátek jara" a je to vlastně i počátek astrologického roku. Připadá vždy na cca 4.2 - 18.2. plus mínus jeden den, protože ani oběh Země kolem Slunce není přesně 365 dní ale + čtvrt den. dalšími v pořadí jsou dvojtýdny Yu Shui, Jing Zhe a Fen Chun, které bychom mohli přeložit jako "děšťová voda", "probouzení hmyzu" a "jarní rovnodennost". Takto bychom mohli pokračovat k sedmému dojtýdnu Li Xia což je "začátek léta" který nastává kolem 6.5. a končí 20.5. Další, v pořadí třináctý dvojtýden se jménem Li Qiu je "začátek podzimu" a nastává cca 8.8. Posledním, čtvrtým dvojtýdnem označujícím roční doby je Li Dong, tedy "začátek zimy, který připadá na cca 7.11.
Nic jako pozdní léto v čínském solárním kalendáři nenacházíme. A já si říkám proč asi? Zvlášť, když toto období má být jakýmsi domnělým vrcholem zemědělského roku. Každé roční období je v tomto kalendáři zastoupeno 6ti dvojtýdny a ty, na které by mělo připadnout to tzv. pozdní léto jsou tvořeny těmito dvojtýdny: letní slunovrat, malá vedra, velká vedra, začátek podzimu, konec tepla, bílá rosa, podzimní rovnodennost. Tedy mezi Letním slunovratem (vrchol elementu Ohně) a podzimní rovnodenností (vrchol elementu Kov) je jen začátek podzimu. Takhle to prostě je. Ale pojďme se na jednotlivé roční doby podívat ještě blíž, abychom porozuměli tomu jak to funguje.
Začněme tím, že se zamyslíme nad jednotlivými ročními obdobími. V naší západní kultuře vycházíme z představy, že jaro nastává v momentě jarní rovnodennosti (cca 23.březen), léto v době letního slunovratu (cca 21.června) atd. No jo, ale copak léto může začít v den, kdy se dny začnou zkracovat a noci prodlužovat? Kdy by to léto vrcholilo? Kdy by mělo svou nej fázi?
To staré kultury a čínský kalendář to mají jinak. Pro mne přirozeněji. Jaro začíná přibližně na Imbolc. Tedy v únoru, zhruba na naše Hromnice. A podívejte se do přírody nížin. V únoru se objeví pár dní, kdy se jaro nadechne, objeví se krátké období, pár teplých dní, kdy se energie Qi (čchi) probudí a ze země se začne pozvedat k nebesům. I přesto že je třeba ještě všude sníh a únor bílý pole sílí, tak jaro se narodilo. Je slabé, to je jasné, jako každé novorozeně, ale je tu... a pohlavní pud se začne probouzet. Jaro pak vyvrcholí v době jarní rovnodennosti. Ať mi nikdo neříká, že se jaro v ten čas narodilo, že začalo. Vždyť tam už jaro pulzuje, kvete a plodí.
No a nejlépe je to vidět na létě, kdy jang energie vyvrcholí letním slunovratem, po té co se narodila na Beltain, tedy zhruba v květnu. Slunovrat je vrcholem jangu, den je nejdelší, slunce na obloze nejvýš, a v téhle době se probudí jinové energie roku a začne stoupat. Aby dosáhla svého vrcholu na den zimního slunovratu, kdy se zase probouzí ony energie jangu, které narůstají a vrcholí letním slunovratem. Je-li letní slunovrat nejsilnější, není možné říct že se zde započne léto. Je to vrchol léta. Ne jeho počátek. Takhle to jde stejně i podzimní rovnodenností, která je vrcholem podzimu a zimním slunovratem, který je vrcholem zimy.
Pokud do tohoto cyklu kola roku přiřadíme proměnné elementy z čínské teorie Wu Xing, dostaneme následující propojení. Jaro = Dřevo, Léto = Oheň, Podzim = Kov a Zima = Voda. A kde je tedy Země? Je ukryta v každé roční době. Ve Vnitřním kánonu Žlutého císaře se píše: ‘prvek Kovu leží na západě, prvek Dřeva na východě, prvek Vody na severu a prvek Ohně na jihu. V jejich středu se nachází Země.’ Země tak leží ve středu světových stran a je středem ostatních čtyř fází proměny. Jedná se tedy o vyrovnávací prvek přírody, jež udržuje v rovnováze ostatní fáze a podporuje jejich přeměny, je přítomná vždy při střídání ročních období.
Země tak působí v poslední třetině každého ročního období. Je jí věnován jeden měsíc, astrologicky spojený s jedním ze čtyř Zemských znamení čínské astrologie. Tedy Buvol (zima), Drak (jaro), Koza (Léto) a Pes (podzim), kdy každé z nich vládne vždy na konci dané každé roční doby. V astrologii o nich mluvíme jako o 4 mrtvých, kdy Qi (čchi) ustupuje a proměňuje se do další fáze. Proto není v cyklu roku prostor pro nějaké období pozdního léta. Proto tedy je ta úvaha o pozdním létě a elementu země a slezině a bla, bla, bla......... nesprávná.
Druhou věcí, nad kterou je potřeba se v této situaci zamyslet je to, že v období roku, kam se dává tzv. “pozdní léto” nejsou síly jinu a jangu v rovnováze. Je zde převaha jangu nad probouzejícím se jinem. Ale pokud se budeme bavit o poměru jinu a jangu u jednotlivých proměnných elementů, je Země odrazem rovnováhy mezi silami jinu a jangu. Tedy jak by tento element mohl působit v době, kdy v přírodě ona rovnováha není? Viz obrázek s Hexagramy roku. Tento obrázek nám ukazuje Hexagramy (obrazce o šesti čarách) z Knihy Proměn, přiřazené podle síly jinu a jangu k jednotlivým 12ti měsícům roku.
Ty plné čáry představují jang, tedy aktivitu, někdy nazývanou mužský princip. A ty přerušené představují jin, pasivitu, ženský princip. Nejspodnější obrazec se 6ti přerušenými čarami je tedy absolutní jin a představuje zimní slunovrat. Pak vidíme jak, bráno od centra, narůstá, probouzí se, síla jangu, tedy mužského principu. V levo je jarní rovnodennost a stoupáme k letnímu slunovratu, který je představován 6ti plnými čarami. Pak se stane to že se začne probouzet síla jinu. Zajímavý moment, protože by mnozí třeba předpokládali, že síla jangu bude ubývat a tím se objeví jin, ale není tomu tak. od spodu se začne probouzet jin a jeho síla začne stoupat. Proto má rok 12 a ne 6 hexagramových obrazců, protože začátek léta, není to samé co jeho konec. Tohle je celkem důležité pro pochopení cykličnosti dějů.
Znalost základů je často opomíjená a většina lidí jde primárně po ovoci, než by se věnovala kořenům. To potom vede k nepochopení a nesprávné aplikaci postupů a terapiím. Syndrom “Bílého pláště”, tedy respekt před autoritami a jejich mnohdy slepé následování bez porozumění je kamenem úrazu mnoha žáků. Sám vedu studenty na Akademii k tomu, aby se ptali sebe i učitele proč... Aby chápali souvislosti i kořeny odkud to dané tvrzení, poučka, vychází. Pro mne, jako učitele, to je pak skvělá škola k hlubšímu porozumění.
Žádné komentáře:
Okomentovat